Vyhledávání


Kontakt

Penziónek s hospůdkou na Mlýně Krkavci
Mlýn Krkavec 94
Veselí nad Lužnicí
391 81
GPS: N 49° 10.3165'
E 14° 43.9300'
( 49°10'18.991"N
14°43'55.802"E )

Tel.:
+420 737 388 535

E-mail: mlyn-krkavec@seznam.cz

Předpověď počasí:

První zmínky

 

První dochovaná zmínka v urbáři o mlýnu Krkavci u Mezimostí nad Nežárkou (nynější částí Veselí nad Lužnicí) je druhé poloviny 16. století. Mlýn tehdy patřil slavnému rodu Rožmberků s jejich růží, ještě dnes patrnou na bohaté štukové výzdobě.

Původní budova byla jednopatrová s kamennými mlecími stolicemi a třemi vodními koly na spodní vodu. Dodnes se dochovaly dvě kamenné mlecí stolice.

Po slavném rodu přešlo majetkové právo na méně slavný rod Waldštějnů, který zde hospodařil až do roku 1899.

 

 

Rozvoj a pád

 

Jak plynul čas se mlýn různě přestavoval a rozšiřoval. Postupná výstavba chlévů se sýpkami a stodolou ohraničila, kameny vydlážděný, dvůr. Na druhé straně náhonu vyrostla pila na vodní pohon, ze které jsou dnes dochovány pouze fotografie a poslední pilíř budovy.

 

Po vzkvétání přišla také doba úpadku a chátrání. V roce 1899 zakoupila mlýn rodina Honsů. Pan Honsa byl ale špatný hospodář. Místo aby udržoval mlýn v chodu, zavedl zde výrobu betonových tvarovek a dlaždic, ale jelikož se tato výroba nevyplácela, byl živ z prodeje některých okolních pozemků. Mezitím se špatnou údržbou rozpadla mlýnská kola. Na podzim roku 1909 špatnému hospodáři banka zkonfiskovala zbylý majetek a posléze jej nabídla k prodeji.

 

 

Náš rod na mlýně

 

Na jaře roku 1910 zakoupil mlýn náš pradědeček. Okamžitě započal s opravami, odstranil nefunkční vodní kola a počal přemýšlet o instalaci moderního pohonu mlýna. Z dochovaných pamětí víme, že tuto lokalitu navštívil i slovutný inženýr Viktor Kaplan (konstruktér kaplanovy turbíny). Ale jelikož jeho nový vynález byl ještě v plenkách, zvítězila Francoisova turbína vyrobená pražskou firmou Jan Kohout. Práce dělníků a pradědečka na turbíně postupovaly velmi rychle a na podzim roku 1910 se tato poprvé roztočila. Turbína přímo poháněla celé zařízení mlýna a také elektrické dynamo, pro osvětlení usedlosti. Po výměně stejnosměrného dynama za generátor na střídavý proud (okolo roku 1920) se postupně zvětšoval okruh odběratelů elektrické energie na vesnici Drahov (1921), samotu Dehetník a blízký lom. 

 

V roce 1919 byla z důvodu křížení provozů pily a mlýna a také technického pokroku v elektrifikaci, vybudována nová pilnice. Strojní rámová pila (katr) od firmy R. Kratochvíl Kostelec nad Ohří je od své instalace funkční dodnes.

 

Poslední vlekou investicí pradědečka bylo vybudování parní pekárny na 300 kg chleba s nímž  zásoboval  přilehlé vesnice i během 2. světové války.